Tacitus Publius Cornelius

Publius Cornelius Tacitus

(kolem 55 n. l., Gallia Narbonensis – 115, pravděpodobně 120, nejpozději 124, Starověký Řím)

Životopis: Publius Cornelius Tacitus byl významný římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců.

O Tacitově životě existují jen sporadická svědectví (proto není známo jeho praenomen) od něj samého nebo jeho současníků, především od Plinia Mladšího. Jeho rodina pocházela pravděpodobně z jedné z římských provincií, snad Galie Cisalpínské nebo Galie Narbonské, některé prameny mluví o umbrijské Interamně (dnes Terni). Rodina asi patřila k jezdeckému stavu (nižší šlechtě). Tacitus vystudoval v Římě, kde se roku 78 oženil s dcerou významné osoby veřejného života, Gnaea Iulia Agrikoly. Za císaře Vespasiána zahájil typickou úřední kariéru římského senátora (cursus honorum), poté se v roce 88 se stal praetorem a po ukončení praetury spravoval nějakou provincii (pravděpodobně Belgii). Roku 97 se stal consul suffectus, což byl politický vrchol jeho kariéry. Za vlády císaře Traiana spravoval jako konzul provincii Asii (od 112) (území dnešního západního Turecka), kde působil do roku 115 nebo 116.

Tactius zastával také kněžskou funkci ve sboru Patnácti mužů pro výkon svátostí.