Schiller Johann

Friedrich Schiller

(10. listopadu 1759, Marbach am Neckar – 9. května 1805, Výmar)

Životopis: Celým jménem Johann Christoph Friedrich von Schiller.

Friedrich Schiller byl německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik. Byl vedoucí představitel německé klasiky, čestný občan Francouzské republiky. Jeho dramatické dílo patetickým způsobem hájí svobodu a práva člověka a lidské bratrství. Jeho názory se utvářely pod vlivem Rousseaua, Lessing a hnutí Sturm und Drang. V estetice vychází z Kanta. Umění považoval za prostředek formování harmonické osobnosti, která svobodně tvoří dobro. Podle něj pouze umění pomáhá člověku získat skutečnou svobodu.

Schiller se narodil 10. listopadu 1759 v Marbachu ve Württembersku. Schillerův otec se jmenoval Johann Kaspar a byl lékařem a důstojníkem ve službě Karla Evžena, místního vévody, který patřil k nejhorším tyranům své doby. Roku 1772 Schiller složil zemské zkoušky a  otevřel si tak cestu ke studiu. Ačkoliv chtěl studovat teologii, musel na rozkaz vévody nastoupit do Karlsschule, kde prožil celé své mládí – žil zde od třinácti do jednadvaceti let. Za celou tu dobu neměl jedinou dovolenou, své sourozence neviděl ani jednou a své rodiče jen krátce při návštěvách na akademii, u kterých ale byli přítomni i dozorčí. Vojenský pořádek akademie prostě zastupoval rodinu. Schiller proto toužil po svobodě - to se ukázalo hned v jeho prvním dramatu Loupežníci, díky kterému se stal slavným. Po uveřejnění hry jej ale stihl zákaz publikování a Schiller utekl do Mannheimu, kde pracoval jako novinář a psal. V letech 1784/5 měl Schiller finanční nouzi a také onemocněl. S velkými nadějemi roku 1787 navštívil Výmar, kde sice poznal Goetha, ale nesblížili se. O několik let později se Schiller stal profesorem pro světové dějiny na univerzitě v Jeně. V této době také onemocněl tuberkulózou.

Schiller se zasnoubil s Charlotte von Lengefeld, kterou si také roku 1790 vzal. Roku 1794 se Goethe a Schiller potkali v Jeně a hovořili spolu po přednášce, během rozhovoru se vytvořilo přátelství, které pro oba znamenalo velké duševní obohacení. Společně s Herderem a Wielandem tvořili čtveřici tzv. výmarské klasiky. Rok 1797 je nazýván rokem balad – Schiller i Goethe vytvořili mnoho balad každý sám i dohromady. Roku 1799 Schiller přesídlil do Výmaru, roku 1802 byl povýšen do šlechtického stavu. Friedrich von Schiller zemřel 9. května 1805.