Štěstí je mozaika složená z nepatrných malých radostí.
Četba dobré knihy je ustavičný dialog, při kterém nás kniha oslovuje a naše duše odpovídá.
Povinností přítele je uhádnout starost druhého a vyjít mu vstříc dříve, než byl o to požádán.
Nikdy nemůžeme milovat ty, jímž se nemůžeme smát. V naprosté dokonalosti je cosi nadlidského, co tíží mysl a srdce.
Kolísání kolem pevného bodu je život. Štěstí je jistota, že tento pevný bod existuje.
Přátelství žije z jistoty, mlčenlivosti a jemnosti, láska ze síly, rozkoše a strachu.
Pokud jde o muže, jejich lačnost chvalozpěvu nezná mezí. Ženy ošklivé a bez půvabu staly se milovanými po celý život, protože patřičně chválily.
Muž je úspěšným příživníkem, trubcem, který vynalezl civilizaci, umění a válku, poněvadž ho jinak k ničemu nebylo zapotřebí a poněvadž měl sílu, kterou musel nějak uplatnit.
Vláda, která se neřídí zásadami, z kterých vzešla, není zákonitá.
Lidská hloupost a zlomyslnost náhody jsou bezmezné.