Heine Heinrich

Heinrich Heine

 (13. prosince 1797 Düsseldorf – 17. února 1856 Paříž)

Životopis: Celým jménem Christian Johann Heinrich Heine, vlastním jménem Harry Heine, byl německý prozaik, básník, publicista a esejista, představitel hnutí Junges Deutschland v období romantismu.

 Heinrich Heine Pocházel z rodiny drobného židovského obchodníka. Vystudoval lyceum a měl se stát obchodníkem. Pracoval u svého zámožného strýce v Hamburku a ve Frankfurtu,ale velké nadání k obchodování nejevil. Rodina jej proto poslala do Bonnu a Göttingenu na studium práv. Židovství opustil a stal se protestantem. Od roku 1831 žil v pařížské emigraci (snažil se sblížit francouzskou a německou kulturu), jeho díla byla v Německu zakázána. Zde se roku 1843 seznámil a spřátelil s Karlem Marxem, s nímž vedl během jeho pařížského období rozsáhlé politické diskuse. Heine sympatizoval se socialistickými myšlenkami, obával se však nebezpečného vlivu komunistických idejí pro kulturu. Zastával liberalistické myšlenky, ve svých básních kritizoval církev, absolutismus, militarismus a pokryteckou morálku svých současníků. Měl sklony k pesimismu, cynismu a ironii; od roku 1848 byl Heinrich Heine těžce nemocen a v posledních letech života zcela ochrnul.

Jeho styl vyhovoval českým obrozeneckým básníkům, inspiroval zejména Jana Nerudu, J.V. Friče, Sládka, Sabinu, Karla Havlíčka Borovského, Fráňu Šrámka a Františka Gellnera.